Identifikace rizika a flexibilní prevence zanechání studia u žáku

Proč by vás měl StopDropout zajímat?

Projekt StopDropout přináší do České republiky metodiku, která by měla sloužit výchovným poradcům a školním psychologům na školách, ale také karierním poradcům na úřadech práce. Zaměřuje se na možnosti spolupráci mezi poradci a žáky, u kterých z jakýchkoliv důvodů hrozí možnost předčasného ukončení školní docházky.

StopDropout čerpal z pilotního projektu s názvem Osobní profil a Podpora žáků (PPS) jež byl vytvořen mezinárodním týmem pod vedením Skandinávských a Islandských partnerů v programu celoživotního vzdělávání Leonardo da Vinci v roce 2004. Během tříleté spolupráce vyvinuli a otestovali metody a přístupy pro vedení jedinců ohrožených vyloučením ze školy. Stěžejním záměrem, který spojuje oba projeky, a který bychom touto cestou rádi převedli do České republiky, je snaha o vytvoření systematické prevence vyloučení, ale také podpora těch, kteří již ze školy vyloučeni byli.

Příručka StopDropout by tedy měla být inspiračním zdrojem pro dvě stežejní cílové skupiny. Pro ředitele škol a ředitele úřadů práce, kteří z ní mohou získat návod jak ve své instituci vytvořit podmínky k včasnému poskytnutí efektivní poradenské péče. Ale tato brožura je na praktické úrovni určena především poradcům. Těm, kteří ve své každodenní práci mluví s žáky, učni, studenty nebo klienty úřadů práce. Kteří hledají efektivní cesty jak co nejlépe pomoci těm, kteří za nimi přicházejí s celým spektrem problémů, obtíží a stížností.

Metodika StopDropout se zaměřuje na tři hlavní oblasti. Vyhledání jedinců, kteří by mohli být v ohrožení, vyhodnocení jejich potřeb a poskytnutí individualizované podpory. Výchovní poradci stojí před velkou výzvou, když se snaží mladým lidem pomoci zvládnout jejich situaci a uskutečnit potřebné změny v životě. Je tudíž důležitější než kdykoli v minulosti zavádět do práce s ohroženými jedinci systematické metody prevence a intervence.

Každý šestý mladý člověk ve věku 18 až 24 let v EU-27 ukončuje školní docházku pouze s nižším středoškolským vzděláním, a dále již nepokračuje v žádném typu vzdělávání nebo odborné přípravy. Mladí lidé, kteří opouští školu pouze s nižším středoškolským vzděláním, jsou znevýhodněni na trhu práce v dnešní společnosti, založené na znalostech. Hrozí jim zastavení jejich osobního a sociálního rozvoje a život v chudobě a sociálním vyloučení. Je také méně pravděpodobné, že se zapojí do celoživotního vzdělávání na rozdíl od mladých lidí, kteří pokračují dál ve vzdělávání a odborné přípravě.

Situace v Rakousku, České republice, Slovinsku a Německu

Ačkoli statistické výsledky naznačují, že Rakousko, Česká republika a Slovinsko v roce 2010 dosáhly evropského průměru (méně než 10 % žáků předčasně ukončujících školní docházku), situace v oblasti odborného vzdělávání zůstává nadále velmi kritická. V Rakousku střední odborné školy předčasně opouští až 42 % žáků a každý třetí učeň nedokončí svoje odborné vzdělání. Tato čísla jsou podstatně vyšší u žáků z rodin přistěhovalců. Riziko zanechání studia je u druhé či třetí generace přistěhovalců dvakrát vyšší, a u osob ze zemí mimo EU-15 čtyřnásobně vyšší ve srovnání s „místními" žáky. Stejná situace platí i pro Slovinsko a Českou republiku, kde zejména žáci z romské populace opouštějí školní docházku několikanásobně častěji.

Údaje týkající se Německa jsou ještě horší, s průměrným podílem 14 % žáků, kteří předčasně zanechají studium. Toto číslo je však mnohem vyšší v nových spolkových zemích, a také v oblasti odborného vzdělávání.

Proto je velmi vítán nový holistický přístup, jehož cílem je snížení míry předčasného ukončení odborného vzdělávání v těchto čtyřech zemích. Tomuto jevu se bude předcházet včasným rozeznáním rizika předčasného ukončení studia.